lesbičky

Po dlouhé době jsem jela ke kamarádce Zdeňce, která bydlela přes půlku republiky. Nevídaly jsme se často, ale o to víc jsme se na sebe těšily. Zdeňka byla pohodářka, ale neměla moc času, takže jsme si spíš telefonovaly, než se viděly. Konečně si na mě našla chvíli v nabitém plánu a to rovnou na celý víkend. Vezla jsem si s sebou cinkavou cestovní tašku, naplněnou vším dobrým, takže hlavně vínem.

Seděla jsem v kanceláři a kouřila. Zase bylo pondělí a já už té otravné práce měla plné zuby. Hlavně těch mladých holek, které mi sem chodily brečet na gauč, že se chtějí stát známými a slavnými. Jasně, kdo by nechtěl peníze, ale za takovou cenu? Většina z těch holek na to neměla, ale nechtěly si to jednoduše přiznat. Dneska ten stejný kolotoč měl zase začít. Soudě ale podle malé hromádky papírů na mém stole, mi dnes měla přijít jenom jedna zájemkyně. Takže nejenom, že jsem si mohla dát záležet, ale jakmile odejde, bude mi chtít šéf dát nějakou jinou hnusnou práci, takže ji tu budu držet zuby nehty.

Spěchala jsem do města a roztržitě se přitom dívala na hodinky. Zase jsem šla pozdě. Naštěstí Gábina není netrpělivá a moc dobře zná mě a moji nedochvilnost. Když jsem dorazila do naší oblíbené vinárny, měla jsem zpoždění asi dvacet minut, což ale byl i tak docela dobrý výkon. Omluvila jsem se kamarádce, která ve chvíli mého příchodu už pila druhou sklenku červeného vína. Gábina mě vřele objala a ukázala na židli naproti sobě, abych se konečně posadila a náš společný holčičí večer mohl začít.